František Šorm (1913 - 1980)

František Šorm se narodil 28. 2. 1913 v Praze. V roce 1935 absolvoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze (dnešní VŠCHT), kde v roce 1936 získal titul Dr. tech.

Hlavním cílem jeho snažení zůstávalo vytvoření nového vědecko-výzkumného centra. V roce 1950 byl v Dejvicích založen Ústřední ústav chemický, který dostal do vínku budovu bývalých zemědělských ústavů v ulici na cvičišti (dnes Flemingovo náměstí). V roce 1952 byla ustavena Československá akademie věd. Jedním z několika zakládajících ústavů ČSAV byl Ústav organické chemie a biochemie a profesor Šorm se stal jeho prvním ředitelem. Vedle prezidenta ČSAV Zdeňka Nejedlého se Šorm stal jako generální sekretář ČSAV druhým nejmocnějším mužem Akademie a faktickým vůdčím duchem rozvoje vědy v Československé republice. Po odchodu Nejedlého v roce 1962 se F. Šorm stal předsedou Československé akademie věd a v této funkci zůstal až do roku 1969.

Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patřila chemie přírodních látek, hlavně seskviterpeny se středně velkými kruhy, azuleny, později hmyzí juvenilní hormony. v těchto oblastech získal jeho ústav mnoho mezinárodních priorit a F. Šorm byl oceněn prestižní Fritschovou medailí Americké chemické společnosti. Další zájmovou oblastí byla chemie steroidů (kardioaktivní steroidy, využití přírodních zdrojů steroidních surovin), chemie peptidů a složek nukleových kyselin, jejichž rozvoje se ústav účastnil od samých počátků jejich studia ve světě, organická syntéza a stereochemie. Důležitým prvkem bylo využití všech těchto oblastí pro cíle v medicíně: uveďme jen syntézu antibiotika chloramfenikolu, tuberkulostatika cykloserinu, azulenů (dermazulen), peptidová hormonální léčiva, druhou syntézu peptidu oxytocinu na světě a světový primát v jeho zavedení do výroby, nebo analogy vasopressinu (Adiuretin, Glypressin). Zvláštní důležitost Šorm připisoval chemoterapii leukemií a nádorových onemocnění (Azaribin, antileukemika 5-azacytidin, 5-azadeoxycytidin, Alcysten).

František Šorm se stal také průkopníkem vědního oboru biochemie u nás. Již z názvu jím založeného ústavu je zřejmé, jaký význam kladl na spojení obou těchto disciplín. Šorm se také zasloužil o konstrukci hmotového spektrografu a o jeho využití v organické chemii. Vzhledem ke stálému rozvoji experimentální metodiky se stal Ústav organické chemie a biochemie vyhledávaným cílem cest mnoha zahraničních stážistů, a to nejen ze zemí „socialistického tábora“.

S jeho podporou vznikl společným úsilím Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno též první přístroj pro měření nukleární magnetické resonance (NMR); tehdy byla naše republika jednou z pěti zemí na světě schopných tyto přístroje vyrábět. Svou podporou Vývojových dílen ČSAV i vlastních vývojových dílen ústavu F. Šorm nejen pomohl řešit tehdejší kritický nedostatek přístrojové techniky na experimentálních pracovištích Akademie, ale umožnil i vývoj originálních konstrukcí laboratorních přístrojů, z nichž některé nejsou ještě po desetiletích překonány.

Profesor Šorm byl členem devíti akademií (včetně Americké akademie věd a umění), čestným členem čtyř zahraničních chemických společností, nositelem čestného doktorátu univerzit v Bruselu a v Moskvě. Kromě již zmíněné Fritschovy medaile ACS byl držitelem medaile Maxe Plancka Německé chemické společnosti, zlaté medaile J. S. Staase Belgické chemické společnosti a zlaté medaile londýnské CIBA Foundation. Uvádí se 1 100 jeho původních prací, 70 přehledných referátů a 150 patentů. Vysoká čísla jsou pochopitelně výsledkem Šormova spoluautorství na publikacích a patentech spolupracovníků. Obvykle souhlasil se spoluautorstvím v publikaci tehdy, když se domníval, že něčím k dané práci přispěl.

Profesor František Šorm zemřel 18. listopadu 1980 ve věku 67 let na následky infarktu myokardu. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky („Šormův ústav“) založil k uctění památky svého zakladatele a prvního ředitele Šormovu přednášku a uděluje vynikajícím zahraničním vědcům z oborů organické chemie a biochemie medaili nesoucí jeho jméno.

autorka: studentka 6A/8

Článek vznikl v rámci praktického využití redakčního systému WordPress v projektu Praktické publikování na internetu.