Bohuslav Brauner (1855 - 1935)

Bohuslav Brauner se narodil 8. 5. 1855 v Praze. Studoval anorganickou chemii na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Poté byl na studijním pobytu v Německu v Heidelbergu u profesora Bunsena. Zaujala ho spektroskopie a v letech 1881 – 1882 ji využil k výzkumu vzácných zemin. Zjistil, že jím zkoumané zeminy obsahují dosud neznámé prvky, které byly později Auerem von Welsbachem nazvány neodym a praseodym. Další studijní cestu podnikl do Manchesteru, kde pracoval u profesora Roscoea. Po návratu do Prahy obhájil disertační práci a stal se profesorem chemie na Univerzitě Karlově. Mezi jeho studenty patřil i Jaroslav Heyrovský, kterého silně ovlivnil a který u něho po ukončení studia pracoval jako asistent.

Bohuslav Brauner se věnoval především stavbě atomu a dosáhl světového významu v oboru atomových vah. Ve spolupráci se svými žáky stanovil atomové váhy ceru, lanthanu, praseodymu, neodymu, thoria, telluru a cínu. Roku 1888 navrhl, aby za základ atomových vah byla vzata hodnota atomové váhy kyslíku. Tento jeho návrh byl přijat roku 1906.

V roce 1909 začal vést oddělení anorganické a analytické chemie v chemickém ústavu filosofické fakulty. V roce 1902 předpověděl prvek o atomovém čísle 61 (promethium). Navrhl zařazení nově objevených vzácných plynů do „nulté skupiny“ a podporoval též Mendělejevův návrh zařazení berylia do druhé skupiny.

Bohuslav Brauner byl blízkým přítelem geniálního ruského chemika Mendělejeva, pracoval v Mezinárodní komisi pro atomy jako předseda odboru pro atomové váhy. Stal se rovněž členem sboru navrhovatelů na Nobelovu cenu za chemii. V roce 1890 se stal členem České akademie. Nejvýznamnějším jeho dílem z oblasti chemie je Kvalitativní analysa pro posluchače české university, která vyšla v roce 1919.

Bohuslav Brauner zemřel 15. 2. 1935.

autorka: studentka 6A/8

Článek vznikl v rámci praktického využití redakčního systému WordPress v projektu Praktické publikování na internetu.