Třída 2A/4 v Národním muzeu

Čtvrtek 11. říjen 2007 se stal dnem tématické exkurze žáků 2. ročníku do Národního muzea v Praze. Naším cílem se staly sbírky nerostů a hornin. Žáci si prohlédli značné množství nalezených vzorků ze všech koutů naší země i odjinud a poté se blíže věnovali svému zadání. Každý z nich měl za úkol vyhledat v muzeu minerál či horninu určitého chemického složení a připravit si pro spolužáky prezentaci do hodin chemie. Po dvou hodinách strávených v muzeu byl úkol splněn a my jsme se mohli přesunout k dalšímu cíli celodenní exkurze – do Policejního muzea v Praze.

Národní muzeum Praha

Sbírky mineralogicko-petrologického oddělení vznikly současně se založením Vlasteneckého, později Národního muzea v Praze v roce 1818 z podnětu hraběte Kašpara M. Sternberga. Jejich základem se stala právě sbírka minerálů, věnovaná Kašparem Sternbergem. Četnými dary, vlastními sběry, koupěmi a rozsáhlou výměnou se zahraničím se sbírky po celých 180 let jejich existence rychle rozrůstaly. Dnes se řadí mezi největší a nejvýznamnější v Evropě s celkovým počtem přes 200 000 sbírkových předmětů.

Mineralogická sbírka zahrnuje jak ukázky minerálů pocházejících z druhé poloviny 18. století (a některé patrně až ze 17. století), tak současné zcela nové nálezy z České republiky i celého světa. Od samého počátku do dnešních dní je sbírka budována tak, aby představovala úplný obraz nerostného bohatství českého státu, současně zahrnovala srovnávací ukázky minerálů ze zahraničních nalezišť a obsahovala co nejvíce známých nerostných druhů a variet světového mineralogického systému. Mineralogická sbírka zahrnuje téměř 2 100 druhů a variet minerálů v různém morfologickém, barevném a paragenetickém vývoji, rozdílné geneze a z různých nalezišť u nás i ve světě. Některé vzácné minerály jsou zastoupeny jen v několika málo ukázkách, jiné hojnější pak ve stovkách až tisících kusů. Velikost mineralogických ukázek je také velice rozmanitá – od téměř mikroskopických zrn v nábrusech, přes několik mm velké krystaly (například z náplavů), decimetrové krystaly až přes metr velké drúzy krystalů křemene, kalcitu, fluoritu, galenitu apod.

Sbírka volných broušených drahých kamenů vznikala z jednotlivých darů až během poslední čtvrtiny 19. století. V současné době má 4.846 evidenčních čísel, což reprezentuje přibližně 19 000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek na světě. Ve sbírce jsou zastoupeny všechny minerální druhy teměř ve všech svých drahokamových varietách a co víc, u převážné části je známa přesná původní lokalita. Ke stému výročí dostavby nové budovy Národního muzea na Václavském náměstí v roce 1991 byla otevřena i nová trezorová expozice – Kabinet drahých kamenů.

V prvním sále jsou nerosty z celého světa uspořádány podle mineralogického systému – od prvků až po složité křemičitany. Pozornost návštěvníka zaujmou ukázky ryzí mědi, zlata, stříbra, přírodních diamantů, ale i velmi vzácné ukázky sulfidů stříbra – pyrargyritu a proustitu, zakrytými před působením světla tmavými deskami. V krychlových vitrinách pod okny jsou zvlášť velké a krystalované ukázky nerostů např. soli kamenné, fialové odrůdy křemene – ametystu, vlasům podobného milleritu a dalších. V závěru sálu je vystavena původní kolekce broušených drahých kamenů a vitrina se skleněnými imitacemi nejznámějších světových diamantů.

V pravém rohovém sále je umístěna světově významná sbírka meteoritů a tektitů, moldavitů-vltavínů a systematická sbírka hornin. Nepřehlédnutelné jsou dva čedičové sloupy z Panské skály u Kamenického Šenova a modely velkých železných meteoritů, které byly nalezeny na našem území (Loket, Broumov).

Sousední malý sál je moderní expozicí drahých kamenů. Jsou v něm jak broušené, tak i přírodní krystalované nerosty. Najdeme zde diamant, nejtvrdší a nejpopulárnější drahý kámen, jak volný, tak zarostlý v matečné hornině kimberlitu. Zvláštní pozornost zaslouží zejména dva unikátně žlutavě zbarvené diamanty. Spolu s diamanty patří k nejpozoruhod­nějším pokladům také barevné odrůdy korundu – ohnivě červený rubín a modrý safír. Obdiv si zaslouží i barevné odrůdy topazu, z nichž největší modrý topaz má hmotnost 1463 karáty. Velmi cenné jsou drahokamové odrůdy berylu – akvamarín a především smaragd. Mezi světové unikáty patří dva zelené brazilské beryly a krystalová drúza růžového morganitu. Zajímavé jsou růžové kunzity, různobarevné turmalíny, fluority, hematit a sfalerit. Pro naše území jsou charakteristické ohnivě rudé granáty, zelené olivíny a pestrá paleta různých odrůd křemene od čirých křišťálů přes záhnědy, ametysty a citríny až po acháty a drahé opály.

Další dva sály jsou věnovány českým nerostům. jsou ukázky bohatých a dnes již historických ložisek rud. Naše světově proslulá ložiska rud – Kutná Hora, Jáchymov, Příbram – jsou prezentována bohatými ukázkami jak rudních nerostů, tak doprovodných minerálů, hornin a žilných textur. Najdeme zde také největší exponát českého zlata o hmotnosti 16,5 gramu, nalezený náhodně v Křepicích u Vodňan (jižní Čechy) v roce 1927.

V posledním sále mineralogické expozice jsou ukázky českých nerudních minerálů seřazených podle geologického stáří horninového prostředí. Nejznámnější oblastí nálezů českých drahokamů je Podkrkonoší – krásné ukázky achátů a jaspisů a České středohoří, kde z náplavů jsou získávány především ohnivě červené české granáty – pyropy a odkud pochází i první český diamant (Dlažkovice).

Sbírka meteoritů, kterou založil a soustavně doplňoval Karel Vrba, byla již při svém slavnostním otevření v roce 1904 chloubou Národního muzea. Sbírka je mimořádně cenná především tím, že jsou v ní zastoupeny téměř všechny historicky známé kusy, zastupující jednotlivé klasifikační skupiny meteoritů a velmi často odřezy typového materiálu. V současnosti je ve sbírce evidováno téměř 500 meteoritů, z toho je zastoupeno 181 kamenných meteoritů, 127 meteorických želez a 22 kamenných želez celkem ze 330 pádů a nálezů. Část sbírky meteoritů je vystavena v nevelké trvalé expozici.

Sbírka přírodních skel meteoritického původu – tektitů je jednou z nejmladších sbírek oddělení. Její základ byl položen v roce 1930. Zahrnuje 13 678 položek a téměř 23 250 kusů, z toho 20 800 českých a 1 700 moravských vltavínů. Jde o největší sbírku tektitů v České republice a současně i o největší muzejní sbírku vltavínů na světě. Kolekce českých a moravských tektitů – vltavínů je významný nejen počtem zastoupených lokalit (140), ale také morfologickou, váhovou a barevnou pestrostí. Jen malá část sbírky tektitů je vystavena v trvalé expozici společné s meteority.

Petrologická sbírka představuje dnes k 25 tisícům evido­vaných a zpracovaných vzorků tuzemských i zahraničních hornin; vzhledem k nedostatečným expozičním prostorům je v trvalé expozici vystavena jen jejich velmi malá část. Dílčí kolekce leštěných dekoračních kamenů (1 201 kusů) je velmi významná i z kulturně – historického hlediska, neboť prezentuje použití řady typů dekoračních kamenů v různých dobách. Samostatná kolekce výbrusů hornin (asi 21 000 kusů) vedle doplnění petrologické sbírky představuje zejména unikátní dokumentační materiál ke studiu petrologie řady geologických oblastí České republiky.

Fotografie: viz Třída 2A/4 v Národním muzeu v sekci Fotogalerie (autor: Mgr. Vilém Vojtěch)