Zkoumání ostatků Tycha de Brahe

Dánové chtějí v Praze exhumovat ostatky astronoma Tycha Brahe, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. Habsburského. Zajímá je záhada, jak a proč zemřel před 408 lety jejich slavný vědec a astronom. Mají totiž podezření, že ho někdo zavraždil na příkaz dánského krále Kristiána IV.

Podle dobových zpráv se Brahe dostal do problémů při večeři na královském dvoře, když se potřeboval naléhavě vymočit, ale bylo mu trapné zvednout se od stolu kvůli přítomnosti císaře. Přetížený močový měchýř mu posléze praskl. Pražské Národní muzeum v minulosti půjčilo do Dánska část jeho kníru a odborníci z univerzity v Lundu přišli se zjištěním, že obsahuje stokrát větší množství rtuti, než je standard.

Podle historika Christensena je pak jasný důkaz o vraždě v deníku švédského šlechtice Erika Brahe, vzdáleného příbužného vědce. Kniha je vázaná v kůži a text napsaný latinsky. Podařilo se jí objevit v Královské knihovně ve Stockholmu. Údajně jsou v ní informace o přípravě na vraždu a nechybí ani popis plánovacích schůzek v Kodani. Vrah prý dorazil do české metropole v dubnu roku 1601 a seznámil se s obětí. Smrtící dávka chloridu rtuťnatého se do těla astronoma prý dostala po neúspěšném pokusu, který proběhl o deset dní dříve. Brahe zemřel 24. října 1601.

Překvapením je tvrzení, že si vraždu astronoma objednal sám dánský král Kristián IV., označováný jako moudrý a osvícený. Klíčovou otázkou zůstává motiv zabití. Proč měl mladý král Kristián IV. astronoma nenávidět? Christensen tvrdí, že za to mohly zprávy o milostném vztahu mezi jeho matkou, královnou Sofií, a slavným astronomem.

Vědecká výprava má za úkol v Praze odebrat vzorek kosti z ostatků Tycha Brahe. Odborníci mají v plánu počítačovou tomografii a odebrání sta miligramů kostní tkáně. Pražské arcibiskupství ani památkáři nemají námitek proti exhumaci Tychona Brahe, jehož ostatky jsou uloženy v hrobě v Týnském chrámu. Souhlas s exhumací však musí dát ještě pražský magistrát a hygienici. Podle kardinála Vlka souhlasilo arcibiskupství s žádostí dánských vědců, protože se nejedná o relikvii světce.

Astronomův hrob zkoumali vědci už v roce 1901. Odebrali vzorky textilií, vlasů a vousů, zpráva o průzkumu se ale nedochovala. Antropolog Jindřich Matějka, který se před sto lety smrtí astronoma také zabýval, však došel k závěru, že hvězdář zemřel přirozenou smrtí v důsledku zánětu ledvin. Národní muzeum zapůjčilo Dánům v 90. letech část Braheho knírů a ti právě ve vzorku zjistili abnormální množství rtuti, které odstartovalo další bádání.